Zbraně a střelivo

Kusové ověřování zbraní

Zbraně byly a jsou součástí naší společnosti. Člověk je používá k obraně, k lovu, pro zábavu. Zbraň však může být nebezpečná i pro svého uživatele, proto musí být každá zbraň na trhu přezkoušena. Na našem území dochází k prvnímu povinnému úřednímu zkoušení zbraní na základě zákona z roku 1891. Jednou z pěti zkušeben zřízených v Rakousku-Uhersku byla i zkušebna v Praze, která dodnes, ve stejném objektu, pod oficiálním názvem Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva, plní svou nezanedbatelnou funkci. Úřad je přímo podřízený Ministerstvu průmyslu a obchodu České republiky.

Držitelům zbraní, kteří přicházejí požádat o jejich přezkoušení, poskytne Úřad zcela profesionální službu. Zbraň je společně s potřebnými doklady přijata zkušebním technikem. Dochází k její předběžné prohlídce: kontrola funkce mechanismů zbraně před zkušební střelbou. Součástí tohoto úkonu je podrobná demontáž zbraně a proměření rozměrů důležitých z hlediska bezpečnosti podle přísných požadavků C.I.P. Ke zkušební střelbě jsou používány náboje se zvýšeným tlakem prachových plynů. Následuje opět prohlídka zbraně, tentokrát po výstřelu.

V případě, že vše proběhne hladce a zbraň vyhoví požadavkům zkoušky, je označena úředními značkami.

Úřad ověřuje nejen zbraně současné, ale i zbraně historické, věnuje se i tolik oblíbeným replikám.

U výrobců významnějších počtů kusů zbraní jsou zřízeny přímo v objektu závodu detašovaná pracoviště Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva. Zde musí být u nových ručních palných zbraní provedeno kusové ověření před jejich expedicí na trh.

Opakované ověřování zbraní

Zkušební metody při opakovaném kusovém ověřování se shodují s metodami používanými při ověřování kusovém. Zkušebna však ve smyslu příslušných ustanovení toleruje některá nesplnění technických parametrů, které však nesmí ohrozit bezpečnost zbraně. Při této činnosti jsou objeveny některé menší, ale i vážnější závady, které zůstávají nepovšimnuty vlastníky zbraně. Při vážnějších závadách může pak dojít k destrukci starších, již opotřebených zbraní, které takovou zátěž nevydrží a zákazník je tak vlastně ochráněn proti vlastnímu zranění.

Homologace

Postup při homologaci stanovených střelných zbraní řeší § 2 vyhlášky č. 335/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických předmětů. Vyhláškou je stanoveno za jakých podmínek může být vydán předkladateli certifikát o homologaci, který ho opravňuje uvádět na trh zbraně podléhající homologaci a to a) palné zbraně s nábojovou komorou o průměru do 5 mm včetně a délce do 15 mm včetně, nebo ty, které mají nábojovou komoru o průměru a délce do 6 mm včetně, přičemž zápalková slož je jedinou hnací náplní udělující střele energii do 7,5 J včetně, b) expanzní zbraně a expanzní přístroje určené pro střelivo s okrajovým zápalem do ráže 6 mm včetně a s délkou nábojnice do 7 mm včetně, c) plynové zbraně, u nichž kinetická energie střely je do 10 J včetně.

Platnost certifikátu je stanovena na dva roky ode dne jeho vydání. Předkladatel může požádat o prodloužení platnosti certifikátu, a to nejpozději 3 měsíce před skončením jeho platnosti. Úřad provede ověření stanovených technických požadavků na 5 kusech zbraně. Na základě kladného výsledku tohoto ověření vydá úřad rozhodnutí, kterým je platnost certifikátu prodloužena o další dva roky.

Typová a inspekční kontrola střeliva

Ke zbraním samozřejmě patří i střelivo. Kontrola střeliva probíhá nejen v Úřadě, ale i u výrobce, a tak je zaručeno, že se na trhu objeví jen střelivo zcela bezpečné, které odpovídá svému účelu a příslušným normám. Pro zajištění bezpečnosti uživatelů střeliva provádí zaměstnanec Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva typovou kontrolu u výrobce na náhodně vybraných vzorcích z vyrobené série. Ověřují se údaje na nejmenších spotřebitelských obalech, kontroluje se vzhled, provedení, označení ráže, rozměry, provádí se měření tlaků prachových plynů metodou piezoelektrického snímače a střelba z funkční zbraně.

Výsledky všech zkoušek a ověření jsou pak uvedeny v příslušném protokolu, na jehož základě se vydá certifikát s mezinárodní platností.

C.I.P.

Mezinárodní stálá komise pro zkoušky ručních palných zbraní a střeliva (C.I.P.)

Dnem 1. července 1969 byla v Bruselu sjednána a podepsána mezivládní Úmluva o vzájemném uznávání úředních zkušebních značek ručních palných zbraní a střeliva, která vstoupila v platnost v České republice dnem 20. května 1972. Úmluva zveřejněná vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 70/1975 Sb. zakládá systém, ve kterém národní orgány zkoušejí podle předpisů vydávaných Stálou kanceláří úmluvy civilní palné zbraně a střelivo, označuje je národními značkami a tyto značky jsou vzájemně uznávány státy úmluvy. Tento systém se označuje zkratkou svého řídícího orgánu jako systém C.I.P. (Mezinárodní stálé komise pro zkoušení ručních palných zbraní pro civilní potřebu - Commission Internationale Permanente pour les épreuves des armes ? feu portatives). Garantem C.I.P. je Belgické království. Stálá kancelář C.I.P. má sídlo v belgickém městě Li?ge, jednacím jazykem C.I.P. je francouzština. V současné době k CIP přistoupily vlády následujících států: SRN, Rakouská republika, Belgické království, Republika Chile, Španělské království, Francouzská republika, Italská republika, Finská republika, Velká Británie, Maďarská republika, Ruská federace, Slovenská republika a Česká republika.